České Velikonoce

19. duben 2019

V dalším dílu podcastu Czech with Iva jsem mluvila o českých velikonočních tradicích. Nenechte se zmást mým vyjádřením, že muži o Velikonocích „bijí“ ženy, byl to spíš neobratný výraz.:-) O tom a mnohem víc v nové epizodě.


Transkript


Krásný dobrý den vám všem, já vás vítám u dalšího dílu podcastu Czech with Iva, který má za cíl pomoci lidem, kteří se učí češtinu jako cizí jazyk. Já vám moc děkuju, že posloucháte moje podcasty, děkuju za veškeré vaše ohlasy, tipy, zpětnou vazbu, a budu moc ráda, pokud cokoliv vás napadne, tak se mnou nasdílíte na FB Czech with Iva do zpráv nebo do komentářů. A nyní už teda pojďme na to dnešní téma: protože se blíží Velikonoce, tak se to poměrně nabízí, a já bych právě ten dnešní podcast ráda věnovala Velikonocím, velikonočním tradicím, zvykům a pochoutkám, protože si myslím, že je to téma, které je v každé zemi úplně jiné,

(01:00) a já bych teda ráda mluvila o tom, jak to je v ČR. Tak na úvod možná jen zmínka, že Velikonoce jsou křesťanský svátek a zároveň je to svátek spojený s vítáním jara a spoustou lidových tradic, a já bych pro účely tohoto podcastu vynechala ten náboženský rozměr a budu se spíše zabývat tím z pohledu tradic - jak Velikonoce v ČR probíhají. Tím asi nejzvláštnějším zvykem pro ostatní národy v českém prostředí je takzvaná pomlázka, která probíhá na Velikonoční pondělí, a je to o tom, že muži si vyrobí právě pomlázku – což je tedy jednak název toho zvyku, ale zároveň označení pro takový asi

(02:00) metr dlouhý prut, který je vyrobený tedy většinou z vrbového proutí, na konci mohou být nějaké třeba barevné pentle, kreativitě se meze nekladou, a tady s tou pomlázkou, s tím prutem obchází dům od domu své kamarádky, známé, rodinné příslušnice, zkrátka ženy, které vlastně tou pomlázkou vyšlehají, nebo případně se tomu také říká mrskut, takže je mrskají – taky jiné slovo – nebo zkrátka koledují, protože u toho mrskutu, což teda znamená, že je vlastně bijí - což teda zní hrozně, ale v podstatě je bijí tím proutkem - a u toho říkají nebo zpívají koledy. Já teď tady řeknu

(03:00) tu nejznámější, která je taková nejvíce typická, a to je: Hody hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný. A tady vlastně už ten text té koledy napovídá, co potom následuje, protože za tu pomlázku, za ten mrskut potom muži dostávají od žen vajíčka, která jsou normálně uvařená, ale jsou obarvená na různé barvy, nebo mohou být například uvařená v cibuli, což znamená, že potom chytají takovou hezkou zlatavou barvu, můžou na nich být různé nálepky, jsou většinou i hezky namaštěná máslem, takže vypadají moc hezky, a to vajíčko, to je tady vlastně jako symbol nového

(04:00) života, a i ten mrskut má v té lidové slovesnosti takovou svoji tradici nebo vysvětlení, protože se říká, že dívky nebo ženy, které byly vyšlehané, tak budou vlastně zdravé i po celý ten následující rok. Tady teda musím poznamenat, že já jsem tento zvyk osobně úplně moc ráda neměla, protože to se asi nabízí, že to možná tolik oblíbené mezi ženami tak jako mezi muži, ale je to zkrátka tradice a většinou to teda neprobíhá nějak extra surově :), je to spíše symbolické vyšlehání. Potom k těm vajíčkům, ještě jak jsem říkala, co následuje tomu mrskutu, tak buď teda muži dostanou vajíčka, nebo mohou také dostat třeba alkohol,

(05:00) což znamená panák nějaké slivovice-domácí, což je teda taky velmi typické pro ČR, nebo mohou dostat pentli právě na tu svoji pomlázku a někde dostávají třeba i peníze. Jinak ty konkrétní tradice se liší i napříč ČR a jsou například oblasti v rámci Česka, kde muži také polévají ženy vodou, anebo jsou taky oblasti, kde dopoledne probíhá právě ta pomlázka, jak jsem ji popsala, odpoledne je dovoleno ženám, aby muže polévaly vodou za odměnu za to dopolední mrskání. Dalším symbolem Velikonoc kromě těch vařených barevných vajíček jsou také takzvané kraslice, což jsou

(06:00) vajíčka, která jsou vyfouknutá, to znamená, že je to pouze ta celistvá skořápka, a ty kraslice – na ty vlastně vyfouknutá vajíčka se třeba kreslí nějaké vzory, nebo se nějak obarvují, nějak se zdobí, takže je to velmi pěkná dekorace do domácností, kterou si vlastně všichni můžeme vyrobit, anebo také často děti v různých kroužcích nebo ve školách nebo také doma s rodiči mohou se vlastně věnovat této tvořivé aktivitě, která je spojená s Velikonoci. A když mluvíme o dětech, dalším symbolem a v tomto případě symbolem asi hlavně spíš vítání jara, je taky velikonoční zajíček, takže s přicházejícími Velikonoci můžete například v obchodech vidět velké množství

(07:00) různých čokoládových nebo jakýchkoliv jiných zajíčků a v některých rodinách taky bývá zvykem, že například děti na Velikonoce dostávají ty čokoládové figurky nebo to právě taky mohou dostat koledníci za tu svoji pomlázku společně s vajíčky, pentličkami a těmi dalšími věcmi, o kterých jsem mluvila. Zůstaneme ještě chvíli u jídla – na Velikonoce se v ČR typicky peče takzvaný mazanec, neboli velikonoční bochník, který je ze sladkého kynutého těsta, má kulatý tvar a pokud jste poslouchali minulý díl podcastu o jídle, kde jsem mluvila o vánočním pečivu - vánočce, tak mazanec je vlastně ze stejného těsta jako je vánočka,

(08:00) akorát to není propletený cop, ale je to právě takový kulatý bochník posypaný mandlemi, ty recepty se také můžou lišit, a tento mazanec se tedy tradičně jí o Velikonocích, buď jen tak, nebo třeba potřený máslem nebo máslem a marmeládou. A dalším možná chuťově trošku podobným výrobkem z kynutého těsta je na Velikonoce taky velikonoční beránek, který – jak už název napovídá – má tvar beránka, je na to přímo určená forma – a beránek stejně jako ti čokoládoví i nečokoládoví zajíčci taky symbolizuje jaro a proto je to jedno ze zvířátek, které jsou často k vidění tady i v těch velikonočních dekoracích nejen na stole.

(09:00) Jinak každá rodina má asi i nějaké své další tradiční recepty a zvyklosti, možná jenom na okraj, tady ty jídla, která jsou spojeny s Velikonocemi, tak vlastně jim předchází ten tradiční 40denní půst, který teda nevím, kolik z nás dodržuje, ale v tom tradičním pojetí jsou vlastně velikonoce oslavou potom té hojnosti, a právě proto se i spoustu těch receptů oprašuje a pečou se různé dobroty. U nás na Velikonce například tradičně nikdy nechyběly takové specifické buchty ve tvaru šátečku plněné tvarohem a potřené povidly, a ty jsme vlastně vždycky měli každý rok pouze

(10:00) na Velikonce, což jim dodávalo takové to svoje kouzlo, že nikdy jindy nebyly dostupné a každé Velikonoce už jsme se na ně těšili - a vlastně v každé rodině tohle může být něco jiného. Tak a tohle byly asi takové základní věci, které mě v souvislosti s českými Velikonocemi hned vytanuly na mysli, pokud je něco, co vás nějak blíž zajímá nebo byste se rádi zeptali, tak určitě mi dejte vědět na FB Czech with Iva, a zároveň mně osobně taky velmi zajímá, jak probíhají velikonoční svátky ve vaší zemi, jaké máte tradice, jaká jídla jíte, a určitě to bude zajímavé i pro ostatní, takže pokud budete mít chuť, budu moc ráda, pokud v komentářích na tento podcast na FB Czech with Iva uvedete nějaké

(11:00) svoje zkušenosti z vlastní země a tradice a zvyklosti. A na závěr tohoto podcastu bych vám chtěla popřát krásné jaro, ať jsou vaše velikonoční svátky plné hezkých chvil, ať už jste v kruhu rodiny nebo přátel nebo někde úplně jinde, a ať už je prožijete po česku nebo po jakémkoliv jiném způsobu, tak hlavně ať si je užijete a ať si taky hezky prožijete to současné letošní jaro, které už je asi ve chvíli, kdy posloucháte tento podcast v plném proudu. Já vám moc děkuji za vaši pozornost, mějte se moc hezky a budu se těšit u dalšího podcastu.